Fomalhiwský systém počítání času
Fomalhiwský kalendář
Původní fomalhiwský kalendář je jedním z lokálních kalendářů, který nikdy nebyl používán mimo planetu svého vzniku, Hiwaiw; a také na ní samotné byl zapomenut poté, co ji igeřané kolonizovali (9992 ltZ). Přesto se podařilo tento systém zrekonstruovat – především díky argia~luům, kteří byli schopni přečíst staré fomalhiwské záznamy na dardeawáš~algám.
Základem fomalhiwského systému počítání času je tzv. Sluneční rok (telte); je dlouhý 1,42 roku pozemského. Začíná Slunovratem a dělí se na osm stejně dlouhých období:
- Temné léto
- Podzim
- Čas chladu
- Zima
- Předjaří
- Jaro
- Čas květu
- Léto
Osm telteó, let, tvoří dohromady cyklus. Cykly mají svá jména a opakují se vždy ve stejném pořadí:
- Warhaálš
- Héwé
- Itmu
- Gorsa
- Šiírdt
- Aštragádt
- Lódgádt
- Manihéwé
Osm cyklů dá dohromady Velký rok, Adunid~telte. Velké roky jsou číslovány (v osmičkové soustavě). Není jisté, co bylo počátkem tohoto letopočtu, ale většina historiků zabývajících se touto otázkou (z nejznámnějších argia~lu Ingreze Stvön, Junath Vraninská a především Marigo~sueve~sin~lio~jíaj, autorka devatenáctisvazkových "Stručných dějin Ilieru") se shodují na tom, že klíčovou událostí byl příchod předků budoucích fomalhiwanů z Florje~gera~suj~flaude~jíaj na Hiwaiw (což se odehrálo přibližně před třiceti tisíci standardními pozemskými lety).
Části dne
Fomalhiwský den je dlouhý 27,6 standardních hodin (sdh). Fomalhiwa oběhne kolem slunce za 414,78 místního dne, v přepočtu 477 standardních dní (sdd).
Každé z osmi období roku má 52 dní. To by ovšem předpokládalo rok dlouhý 416 místních dní, což neodpovídá skutečnosti; kvůli vyrovnání je proto každý poslední rok cyklu (tj. každý osmý) o deset dní kratší.
Fomalhiwský den se dělí na osm částí, tzv. perchš. Jedna perchša se skládá z osmi dargů.
1 perchša = 3,45 sdh (3 hodiny 27 minut)
1 darg = 26 minut
Den začíná ráno (při rovnodennosti právě za svítání) a tento okamžik je zvaný Sarwa (někdy též první sarwa). Po uplynutí jedné perchši nastává druhá sarwa atd. Třetí sarwa představuje poledne, pátá sarwa večer (v den rovnodennosti slunce zapadá), sedmá je půlnocí. Čas mezi první a druhou sarwou je první perchša, mezi druhou a třetí sarwou druhá perchša atd.
Přesná denní doba – není-li to právě sarwa – se udává pomocí perchš a dargů (např. "v třetím dargu druhé perchši apod.). Naproti tomu délka trvání nějakého děje se udává pouze v darzích (např. "trvalo to patnáct dargů") – nepřepočítává se na perchši.