O čem ženy píší

(IFP Publishing, Praha 2008)

Jediná realistická a nefantastická povídka, jakou jsem kdy napsala, se jmenuje 'Elixír stáří' a vznikla na objednávku pro antologii 'O čem ženy píší', do které jinak přispěly autorky úplně příčetné a normální. Já dostatečně příčetná a normální nebudu asi nikdy, takže se mi dokonce i sem povedlo propašovat pár létajících draků a jedno slizké podzemní jezero.

Elixír stáří

Povídka je krátká, od jejího vydání uplynulo už pět let a průnik cílové skupiny dotyčné sbírky a mého webu je pravděpodobně naprostá nula, takže ji sem s důvěrou dám celou a budu si představovat, že třeba úplnou náhodou potěší i některého kolemjdoucího fantazáka, který by knihu určenou čistě pro ženy jinak jaktěživ nevzal do ruky, a vyvolá v něm neodbytnou touhu tu antologii si hned druhý den ráno opatřit a přečíst si i dalších dvaadvacet povídek ostatních autorek. Akorát připojím varování: fakt to není sci-fi, doopravdy, bez legrace, VÁŽNĚ; vystupují tam malé děti, bestie jedny uřvané; a celkově je to pěkná depka.

comments powered by Disqus