Krvavá čest
(Triton, Praha 2012)
Antologie editora Ondřeje Jireše jsou ve fantastickém žánru vyhlášené a čtenáři dobře přijímané. Může se zdát, že posbírat pár povídek a slepit je do jedněch desek není žádná velká práce; ale když vezmu v úvahu to málo, co jsem měla ze zákulisí možnost zahlédnout, můžu akorát zvolat - JE TO LÍTÝ BOJ! Povídky vznikají po dohodě (dalo by se říct na objednávku) v souladu s edičním záměrem. Ovšem donutit autory, aby něco odevzdali, a navíc v pořádku a VČAS, je úkol obludně obtížný - obzvlášť pokud se editor snaží nepoužívat při tom přehnaně často střelné zbraně a ruskou mafii.
Antologie z vrcholného středověku, která je součástí volného cyklu 'Fantastická historie' a představuje kýžený chybějící článek mezi již vydanými antologiemi 'Písně temných věků' a 'Memento mori', vznikala několik let, a přesto ne všichni svůj příspěvek stihli. Mně ovšem pomohly roční doby: povídka, kterou jsem si vymyslela, totiž začíná přesně v den podzimní rovnodennosti, takže aby to bylo stylové, byla jsem nucena začít ji psát taky přesně o podzimní rovnodennosti a dopsat ji na zimní slunovrat – konkrétně 2010. Od té doby jsem si vyvinula pěkný zvyk: každou rovnodennost a každý slunovrat jsem na den přesně psala Ondřejovi e-mail s dotazem – 'Už?' A každou rovnodennost a každý slunovrat jsem dostávala odpověď – 'Kdepak, ještě ne!'
Na sklonku roku 2012, když už skoro nastalo to kýžené 'Už', vypuklo velké hledání názvu. (Povídka, od které měla sbírka převzít původně inzerovaný název, byla totiž právě jedna z těch, co se nestihly.) Mezi Ondřejem a autory poletovaly maily se slovy jako 'korouhev', 'dábel' či 'kancionál'. Padaly návrhy a rekordy (hlavy naštěstí ne). Vyhlašovalo se hlasování. Název 'Krrrrvavá čest' se mi těžko vypouští z pusy, když mám vysvětlovat tetičkám, co že jsem to zase spáchala za literární dílo, ale v kontextu zavržených možností je vlastně ještě skvělý. Se jménem poslední opona spadla; čili nakonec to přece jenom přišlo - a vyšlo.
Starýma očima, za tisíc let
Nemůžu říct, že bych byla kdovíjakou vyznavačkou historické fantasy. Vždycky jsem radši hleděla do budoucnosti a těšila se na emzáky, než abych snila o starých hradech. Diskuse o typech brnění mě nechávají ledově chladnou a středověká 'romantika' mě míjí. Jediné knihy, které měly co do činění s minulostí a bavily mě, byly 'Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše' a 'Tři mušketýři', což nejsou zrovna díla, která by proslula historickou věrohodností.
Čili když jsem dostala nabídku do téhle antologie přispět, rovnou jsem přemýšlela, jak se z toho proboha vylhat. Dějiny už mě postihly jednou - v albatrosí antologii Imperium Bohemorum, a tam jsem se coby vyschlého chomáčku trávy nad propastí chytila kněžny Libuše, o které naštěstí nikdo nic neví. I teď jsem zatápala v řídkavých ostrůvcích svých historických vědomostí po něčem pokud možno vágním a nekonfliktním. Ha - Robin Hood! Ha - královna Boudicca! (O té se mi totiž mimoděk cosi doneslo, když jsme bydleli v Anglii - byl tam o ní velmi dlouhý pořad v rádiu zrovna ve chvíli, kdy jsme velmi dlouho jeli autem, takže nebylo lze uniknout). Robina a keltskou královnu od sebe sice dělí tisíc let, ale pro odhodlaného scifistu nic není nemožné. Kde je psáno, že volat si na pomoc duchy musí jenom naši současníci? Co kdyby si ducha keltské válečnice vyvolal Robin Hood - na pomoc proti Normanům?
Tohle není spoiler. Byl to jen prvotní nápad, od kterého jsem pak upustila a vymyslela to (doufám) trochu sofistikovaněji a líp. Zjistila jsem o Boudicce i hoodovské legendě všechno, co se dalo a neuteklo (obzvlášť fascinující mi připadal krajně znepokojivý a vůbec nevytěžený motiv proměn hlavního záporáka a tradičního Robinova nepřítele, Guye de Gisbourne, v hořícího koně; to je přece fantasy jak vyšitá!). Vytáhla jsem ze zadní řady román Ivanhoe a fakt ho celý znovu poctivě přečetla, čímž mi mozek nasákl obráceným slovosledem tak, že jsem pak i do mailů psala věty typu 'Nové skutečnosti tyto s laskavým svolením vaším ráda sdělila bych'. A z toho pak vznikla šedesátistránková povídka a krátká úvaha o výrazových prostředcích historické fantasy. Z povídky sem dám ukázku, o úvahu se podělím celou.